07.03.1956 svolal předseda MNV do zasedací síně informativní schůzi. Účast byla malá, přišlo pouze 12 občanů, ale přesto zástupce OV-ČSPO Jan Putnář vysvětluje nutnost ustavení jednotky. Byl dán návrh na volbu přípravného výboru, a přítomní navrhli na funkci velitele Bohumila Dudu, který to přijal.
13.05.1956 se sešli občané po druhé, a zvolili si přípravný výbor v tomto složení: František Putnář jako předseda, a členové výboru Josef Goryl, Amálie Gorylová, Antonín Ševčík, František Koutný, Antonín Kořenek, Ludvík Štěrban, Ladislav Dodek a Zdeněk Hřivna.
Konečně nastal 1.červenec, kdy byla ustavena MJ-ČSPO v Havířově pod vedením předsedy Františka Putnáře. Jednotka stála před nemalými úkoly, protože požární zbrojnice byla umístěná do bývalé stodoly zrušeného statku vedle dnešního zámečku, stodolu bylo ale třeba celou přestavět. Elán některých členů, když měli při přestavbě zabrat opadal, a řady se tenčily. Do výboru se dostal nepoctivý člen, který vybrané příspěvky prohýřil, a tím jednotku velmi poškodil.
Když již sami na práci nestačili, obrátili se výbor na zednické učiliště č.13 v Havířově III, a to vypomohlo s vyzdívkami a omítáním.
S výcvikem jednotky byly potíže, protože nebylo vybavení a někteří členové, kteří nekonali své funkce, jak se patří, byli odvoláni. Počátkem října dochází ke změně ve výboru a do čela přichází Oldřich Marcalík, do funkce velitele Bohumil Duda. 19.12. měla jednotka svátek, protože pan Marcalík a Sosna dovezli v 11 hodin dopoledne starší cisternu ASC-16 s celým vybavením od PÚ Ostrava.
V březnu 1958 přebírá jednotka do užívání motorovou stříkačku DS-45, a dvě starší přenosné PS-8.
15.03. uspořádala MJ okrskové kolo, jehož se zúčastnilo 11 družstev. Za muže se na prvním místě umístil Šenov, za dorost Vratimov, za žáky Bartovice. Protože okrskové kolo bylo pro jednotku vlastně organizačním křestem, který dopadl dobře, proto byli pověření uspořádat okresní soutěž 28.září.
Tvrdou prověrkou prošli havířovští hasiči 3.března 1959, kdy v 15 hodin vypukl požár v kulturním domě Bytostav. Jako naschvál netekla tento den voda v Havířově v důsledku oprav potrubí. Voda se musela vozit. Navíc byla v poruše cisterna ASC-16. K požáru přijely jednotky ze Šumbarku, Dolu Dukla, PÚ Ostrava, Šenov a Havířov. Při této akci se projevily nedostatky, které se celou dobu opomíjely. Špatné hydrantové vývody, naprosto nedostatečný přístup k rybníku a příjezd k řece Lučině.
V červnu na okrskovém a v červenci na okresním kole se umístili od žáků až po dorostence na prvních místech. Dorostence reprezentovali učni hornického učiliště č.5 a č.7.
V říjnu probíhal týden požární ochrany a otevření zbrojnice, kde jednotka prezentovala svoji dobrovolnou práci na úpravě. Příslib nové hasičské zbrojnice, která by plnila veškeré požadavky na ochranu osob a majetku je až na rok 1965.
Jak to s ní dopadlo za čtvrtstoletí je velmi smutné.
Léta ubíhala, přišel rok 1968, do kterého většina národa vkládala naděje, ale za osm měsíců bylo po všem. Přišla léta normalizace, s ní i část nové zbrojnice na Karvinské ulici, kterou přebrali profesionálové, a tak se začalo s přístavbou v akci „Z“ pro dobrovolné. Stavba byla hotova v roce 1978. O deset let později tj. v roce 1988 byl zvolen předsedou ZO Havířov Město Emanuel Došlík. V té době měla organizace více než 110 členů, měla silnou dětskou základnu díky Jarošově škole na Šumbarku, nechyběly ani dorostenky a ženy.
Pro náš hasičský potěr jsme v roce 1989 a 1990 pořádali stanový tábor v České Třebové, a v roce 1991 v Heřmanově Městci, s kterým jsme úzce spolupracovali.
V únoru roku 1990 jsme uspořádali I. ročník halové pohárové soutěže mladých požárníků, která zdárně pokračuje, a ke které se připojilo ještě neoficiální mistrovství Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. 26.února 2000 se konal v hale Slávie již XI. ročník halové pohárové soutěže mladých hasičů, a zároveň IX. ročník neoficiálního mistrovství Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, za účasti i Polska, čímž již dlouhou dobu je tato soutěž mezinárodní. Tohoto ročníku se zúčastnilo 600 mladých hasičů.
Rok 1991 byl pro náš SDH nešťastným. Požární zbrojnice, na které si velmi zakládali naší starší členové, kterou po sobotách, nedělích, ve svém volném čase stavěli vlastníma rukama, jsme na příkaz městského úřadu museli pustit Městské policii, což byla největší chyba, která se stala.
Byli jsme, dá se říct, denně v nejbližším styku s hasiči na útvaru, mohli jsme kdykoli vyjet do akce zároveň s nimi.
U zbrojnice bylo místo pro nacvičování požárních útoků, počínaje hasičským potěrem až po dospělé.
Jako náhradu jsme dostali podnájem v hasičské zbrojnici SDH Havířově Šumbarku u restaurace „Tříska“. Tím se náš silný SDH začal rozpadat, staří členové odcházeli, děti přestaly docházet.
Ale i přes tento hrozný stav díky Honzovi Valjáškovi, Otovi Niezgodovi, Emanueli Došlíkovi ml., a několika dorostencům se začalo s renovací zbrojnice, kde pomohl radou i práci jeden nejstarších členů, ne ale věkem, Jarda Goroš. Na jaře roku 1992 se musela přebudovat vjezdová vrata, abychom mohli do garáže umístit naší AVII DA12 A31, která parkovala v naší bývalé zbrojnici.
A tak začala věková krize našeho SDH. Nás starších nebyl dostatek a mladší teprve začínali pod naším vedením zrát.
To trvalo do roku 1994, kdy náš hasičský potěr začal pomalu plnoletit a mohlo se s nimi začít plně počítat, již nám mohli pomáhat při výjezdech do akcí.
Plně se nám začalo vracet to, co jsme ne nadarmo, vkládali do jejich ještě dětských dušiček, kdy plně žili s tím, že jednou z nich budou hasiči, když ne z povolání, tak alespoň dobrovolní.
Nepodařilo se nám to u všech, ale dobrý základ zůstal, a mohli jsme se začít opírat o Došlíka Emanuela ml., Potočka Jirku, Dvořáka Petra, Dvořáčkovou Petru, Janka Vladimíra, Hallerovou Janu a další. Někteří však nevydrželi a odešli.
V roce 1995 byla oficiálně ustanovená obecní úřadem výjezdová jednotka JSDHO Havířov Město. Zároveň byla oficiálně předána zbývající technika od SDH Havířov Šumbark, který již pro starší členskou základnu jednotku rozpustil. Jednalo se o nákladní vůz AVIE 30 - valník s přenosnou motorovou stříkačkou. V roce 1996 byla naše výjezdová jednotka zařazena do kategorie JPO III, s působností na celém území okresu Karviná.
V této době jsme vlastnili již delší dobu garáže po zrušeném SDH Havířov Suchá, kde z jejich sídla byla zřízená veterinární stanice. I toto byla jedna z dalších chyb městského úřadu. Technika našeho SDH byla následující: Avie valník, DA12 A31, 4ks přenosných motorových stříkaček PS 12, 1 ks PS8, CAS 25 RTHP, který bohužel nebyl provozuschopný. Ještě v tomto roce byl odvezen do sběru. Je zakoupeno plovoucí čerpadlo, kterým je vybavena DA 12. Vzhledem k tomu, že naše zbrojnice byla bez telefonu, který nám byl odebrán, podařilo se získat jako první v okrese naší jednotce radiostanice, jak do dopravního automobilu DA12, tak i 4ks ručních radiostanic. Tímto bylo zajištěno spojení s požární stanicí v Havířově Městě. V tomto roce byla rovněž provedena oprava budovy HZ. Byla nově omítnuta, opravena věž na sušení hadic. Její celkový vzhled se výrazně změnil. Kolikrát jednotka v tomto roce zasahovala dnes můžeme je těžko říci vzhledem k tomu, že toto nebylo zaznamenáváno. Rok 1997 byl v činnosti jednotky zlomový. V jednotce působilo deset členů. Na jaře přebírá velitel Došlík Emanuel ml. další dopravní automobil od zrušeného sboru v Havířově Bludovicích. Měsíc před ničivými povodněmi dostává k zapůjčení od HZS Karviná cisternovou stříkačku CAS 32 na podvozku Tatra 148.
Technika byla umístěna následovně: dopravní automobily a přenosná čerpadla + plovoucí, byly umístěny na hasičské zbrojnici na Šumbarku. V garážích v Havířově Suché parkovala nákladní Avie a CAS32 T148. Bylo jasné, že umístění CAS 32 T148 není ideální pro výjezd jednotky, která takto vyjížděla z různých částí města. Tento problém nám pomohl vyřešit tehdejší náměstek primátora pan Ing. Slavík Jiří, který sehnal sponzora a přístavba vrat byla na světě. Do Vánoc již vůz stál na HZ Šumbark a jedna DA12 byla jako záložní zaparkována v Suché.
Do této doby se ještě mnohé událo, na přelomu června a července roku 1997 postihly náš okres povodně jaké nikdo nepamatoval. V této době bylo nasazeno obrovské množství lidí a techniky. Naše jednotka s jedním vozem DA 12 A 31 a CAS 32 T 148 v počtu 1+4 byla v nejtěžších dnech přesunuta na hasičskou stanici v Havířově Městě, kde spolu s profesionálními hasiči zajišťovala město Havířov. Další členové v počtu 1+3 s druhým vozem DA12 A31 + člun (zapůjčen), byli vysláni do nejpostiženějšího města v okrese, Bohumína. Členové zde pomáhali plné tři dny.
Takto dlouhé nasazení bylo zapříčiněno i tím, že se již město nadalo vlastním vozem opustit. Zde je důležité vyzdvihnout našeho strojníka Jana Valjáška, jemuž se podařilo auto zaparkovat na místě, kde již voda nedosáhla, a tím ho zachránil před zatopením, což se mnohým strojníkům nepodařilo. Z vozu členové přesedlali na člun, kterým prováděli evakuaci obyvatelstva města.
Po návratu zpět domů do Havířova si členové moc neodpočinuli a ihned na druhý den byli povoláni zpět do Bohumína. To již odjeli všichni členové se dvěma vozy DA 12 A31. Zde prováděli čerpací práce až do srpna. Bylo to největší a nejdelší nasazení, jak naší jednotky, tak ostatních dobrovolných hasičů.
Do konce roku 1997 byla jednotka vybavena motorovou pilou, 4ks převlečníků firmy Deva. Rovněž byla provedena generální oprava dvou čerpadel PS 12. Rok ukončila jednotka se 17 výjezdy, nepočítaje povodně.
V roce 1998 byly od HZS zapůjčeny do vozidel novější vozidlové radiostanice a byly zakoupeny dvě nové ruční radiostanice Motorola.
Technické vybavení zůstalo na stejné úrovni jako v roce 1997.
Přestavby na naší hasičské zbrojnici Od roku 1990, kdy jsme se zde přestěhovali, podstoupila hasičská zbrojnice už 3 rekonstrukce. V roce 1993 se nahazovaly vnější omítky, byla provedena oprava věže a také byl vybudován tří-komorový septik. V roce 1999 jsme nechali udělat nové podlahy ve stávajících garážích. V tomto roce proběhla i výstavba nového sociálního zařízení pro členy jednotky a vyasfaltovala se plocha před garážemi. Rok 2003 taktéž nebyl rekonstrukčně poklidný. Renovovala se kompletně elektroinstalace v patře hasičské zbrojnice. Mimo elektrické instalace jsme si i opravili chodník k hlavním dveřím HZ. 5. října 2004 byla zahájena přístavba ke stávající HZ. Podle projektu stavba obsahuje přístavbu garáží, úpravu elektroinstalace ve stávající garáži a přístavbě, provedení přípojky dešťové kanalizace a úpravu zpevněných ploch včetně rozšíření účelové komunikace. Náklady na rekonstrukci činily 2,4 miliónů korun. Taktéž od října 2004 začala výstavba uzáku. V neděli 19. prosince 2004 uzák poprvé zapracoval. Pochutnat jsme si mohli na vyuzeném točeném, různých salámcích a špeku. Dne 31.1.2005 proběhla kolaudace přístavby. V létě roku 2005 jsme společnými silami upravili nový balkon. Nejdřív proběhla výměna oken, poté jsme balkon vybetonovali a natřeli. Ve dnech 8.-12.6. 2006 na našem balkonku přibylo i zábradlí. Koncem roku 2005 a celý rok 2006 jsme pracovali na kompletní rekonstrukci naší šatny. Nejprve nám pomáhali kamarádi z družebního SDH Andělská Hora a vytvořili nám krásné střešní okno. V průběhu roku 2007 jsme vlastními silami a s pomocí stavební firmy upravili šatnu do nádherné podoby. V září 2007 jsme do naší šatny pořídili pro členy JSDH a ženy SDH nové skříňky. V říjnu 2007 jsme konečně vytvořili nádherné schody na půdu naší hasičárny. Od února roku 2008 jsme začali s rekonstrukcí kuchyně naší HZ. Rekonstrukce se týkalo udělání střešního okna, kvůli velmi malého přístupu světla do této malinké místnosti. Kuchyň se dočkala i nového obložení stěn v podobě sádrokartonu s následným vymalováním. Dále pořízení nové modernější kuchyňské linky, lednice a sporáku. Do dnešního dne prošla naše hasičská zbrojnice mnoha dalšími úpravami, opravami a celkovými rekonstrukcemi.